Rád bych se trvaleji podělil s takovým poznatkem, který jsem v posledních desítkách let na on-line debatách nabral, a také opakovaně opublikoval.
Na oborových platformách to nebylo zdaleka tak citelné. Ale na FB, kde má rovnocenný přístup defakto každý, je to zcela zřejmé.
Je to vidět na všech veřejných odborných skupinách. Jakmile se tam nashromáždí určitý počet účastníků, podle Gaussovy křivky přirozených schopností mnohem početnější masa neumětelů vyštěká ty znalé, kteří nemají zapotřebí furt dokola odrážet útoky, že jsou nezdvořilí a povýšení, a konkurenční a, a … , a … , a …, a odejdou. A zůstane tam slabý ale ambiciozní podprůměr (nejčastěji zhrzené dámy, pro které je vlastní sluníčkové megaEGO důležitější, než zkušenosti a informace), který se navzájem masivně utvrzuje v tom, jak je dobrý, vstřícný a cool.
Je trendem poslední doby, že lidé nečtou, a proaktivně informace nehledají. Ale spoléhají na komunity, podobně jako na AI a Google – prostě dal jsem otázku, a vy jste povinní mi okamžitě a s radostí odpovědět. Ne? Tak viz výše.
Je v podstatě pravidlem, že v okamžiku, kdy se na někoho takhle poukáže, vyskytne se doslova odnikud hejno „nikdošů“ , nebo když už, tak alespoň jeden. A ti (ten, ta, to…), přestože nikdy nic co by stálo za zmínku neprezentovali, neukázali, nepomohli (natožpak validně), si směrem k správně poukazujícímu neváhají odplivnout, a neumětela pochválit, jak se hezky snaží.
Společně s youtubovými majstry, to co poprvé a bez znalostí zkouší rovnou publikují, je to takový hrob pro validní informace.
A tak to prostě dneska je. Je to fakt, kterému nemá cenu se divit. Otázkou je, zdali má cenu se mu nějak bránit.